Období: srpen 2011

Potřebovala jsem se Stevie Rae svěřit s tím, co se mi stalo a že mě Afrodita viděla s Lorenem v poněkud kompromitující situaci, ale nechtěla jsem o tom mluvit před Damienem a dvojčaty. Jasně, jsou to taky moji kamarádi, ale ještě jsem tu scénu sama úplně nerozdýchala, a když jsem si představila, jak to ti tři začnou rozpitvávat a hádat se, pokoušely se o mě mdloby. Vždyť dvojčata si schválně překopala rozvrh, aby se jim tam vešel Lorenův volitelný seminář poezie, kde každý den hodinu jen sedí a hltají ho očima (to není pomluva, samy se k tomu hrdě přiznávají). Kdybych jim pověděla, k čemu došlo, stoprocentně by začaly úplně vyšilovat. (A stejně, došlo vůbec k něčemu? Přece se jenom dotkl mojí tváře, z toho se nestřílí.) číst dál

Neferet řekla, že nemusím v recepci zůstávat, a mně se neskutečně ulevilo. Po té scéně s rodiči jsem měla pocit, že na mě všichni civí. Jsem přece ta holka s divným znamením a ještě k tomu mám děsnou rodinu. Vytratila jsem se nejkratší možnou cestou – na hezké malé nádvoří, kam vedou okna jídelny. číst dál

„Ale jo, Zoey, já tomu rozumím, fakticky, ale nevyšiluj! Kromě jiného jsi přece zjistila, že Afrodita na tebe asi udělá nějaký podraz a pokusí se tě vyšoupnout z pozice předsedkyně Dcer temnoty, tak na ni neplýtvej soucitem,“ prohlásila Stevie Rae. číst dál

„Nová holka. Tamhle, koukni,“ řekla Shaunee a posadila se k velkému stolu, který má naše parta ve školní jídelně (výstižněji řečeno v hodovním sále) tak nějak předplacený. číst dál

"Vyhráli jsme bitvu,ale válku ne,"prohlásila Elena smutně.Měla dojem,že to bylo druhý den po boji s dvojčaty kitsune.Ale nebyla si už jistá ničím,jen tím,že je naživu,že Stefan je pryč a že Damon se zase vrátil ke svému starému já. číst dál

Bonnie věděla,že umře. číst dál

Během toho pádu jí to všechno proletělo myslí. číst dál

Elena čekala na svém stromě. číst dál

Vězení.Špinavé rohože na podlaze a mříže mezi ní a spícím Stefanem. číst dál

Elena kdysi spadla z balkonu a Stefan vyskočil a chytil ji,než stihla dopadnout na zem.Pro člověka pád z takové výšky znamenal jistou smrt.Upír plně ovládající své reflexy by se prostě otočil ve vzduchu jako kočka a zlehka by přistál na nohou.Ale v Damonově situaci… číst dál

Damon tam prostě seděl.Pak si olízl ret a nic neříkal,nic nedělal. číst dál

Dopřej nám alespoň tu důstojnost vyjít z tvojí pasti po vlastních nohou - nebo bych měl říct s použitím tvého vlastního klíče?vyslal Damon myšlenku k Šiničimu.Eleně řekl: "Ano,hledali jsme toho,jak-se-jmenuje.Ale měla jsi ošklivý pád.Přál bych si - chci se tě zeptat - jestli bys zůstala tady a zotavovala se,zatímco já se po něm podívám." číst dál

"Kdo to je?"zeptal se hlas z lesní temnoty. "Kdo je tam?" číst dál

Matt nakonec stopy vzdal.Pokud mohl říct,něco přimělo Elenu úplně minout dům Dunstanových i stodolu a kulhat dál a dál,až se dostala do rozmačkaného a roztrhaného chumlu tenkých plazivých úponků.Ochable visely Mattovi z dlaně a až zneklidňujícím způsobem mu připomínaly pocit šátrajících tykadel brouků kolem krku. číst dál

"Eleno!" číst dál